Domácí kočky jsou milé, skromné a přítulné, aniž by byly dotěrné. Svojí přátelskou povahou a psychickou vyrovnaností kolem sebe šíří nenabodobitelnou atmosféru klidu a pohody. Proto se jejich domovem stávají kočičí kavárny, kam k nim lidé chodí na návštěvu a ještě si vypijí lahodnou kávu a pochutnají si na dobrém dezertu.
Jde hlavně o pomoc pro kočky
První kočičí kavárna vznikla v roce 1998 v Taiwanu. Poté o ně projevili velký zájem Japonci a spousta jich vznikla i v Londýně, Washingtonu, Vídni, ale již i po celé naší republice. Hlavním cílem je najít alespoň některým kočkám nový domov.
Kavárny spolupracují s útulky po celé republice, propagují jejich aktivity či umisťovací výstavy. Jejich prostory slouží k různým besedám, výstavám a prodeji obrazů, jejichž výtěžek jde na provoz útulků. Vyzdvihují důležitost a význam kastrace, aby ubyly stovky koček, o které se nikdo nestará a které umírají na ulicích. Kočičích kaváren vzniká stále více, ale jejich majitelům o konkurenci nejde. Zakládají je milovníci zvířat, kteří mají všichni stejné poslání – pomoc kočkám.
Relaxace a zastavení v každodenním shonu
Je to úžasné spojení a netradiční zážitek. Popíjet v útulném prostředí výbornou kávu, k tomu si dát zákusek, hezky si popovídat a ještě mít na klíně vrnící krásnou kočku, to je opravdový balzám na nervy. Do kočičích kaváren chodí rádi milovníci koček, milovníci kávy, pracující i školou povinní, babičky i mladí lidé a také tělesně postižení. Všude, kde jsou kočky, vládne jedinečné kouzlo jejich elegance a schopnosti odbourat stres a nervozitu.
Pravidla jsou jasně daná
Kde jsou živá zvířata, jsou pravidla nutností. Kočky prochází pravidelnou veterinární péči, musí být stoprocentně zdravé a návštěvníci musí dodržovat základní čtveřici pravidel:
· nesahat na kočky, pokud spí
· nebrat kočky do náručí
· nekrmit kočky ani je nenechat jíst ze svého
· nefotit s bleskem